Christine

Dracova láska Blonďatý chlapec se procházel u jezera a pozoroval zlaté rybičky. ,, Heh rybičky, když se člověk podívá na otce, řekl by, že tu budeme mít žraloky."usmál se. ,, Dračíku, Dráčku, pojď na oběd!" Nesnášel, když mu takhle říkala. Nenáviděl tenhle způsob života a pomalu přijímení Malfoy. Mnoho výhod mu to nepřinášelo. Že by ho děvčata obdivovala jako Pottera, to ne, ale díky světlím vlasům a narozdíl od otce ,,Krásným modrým očím" ty však zůstávali chladné, neměl o holky taky nouzi. Pravou lásku nikdy nepoznal, chodil sice už s Milicent Bulstrendovou, ale to jen kvůli tomu blbímu nápoji lásky. Tenkrát málem za ní běhal jako pejsek. Taky už měl za s sebou románek s Pansy Parkinsonovou. Na konci se chovala jako s Pakinsonovou nemocí. No někdo to vymyslet musel. Od té doby za ním stále dolézá. Otec mu po obědě řekl, že má jít za ním do zahrady. Už dlouho na něj tlačil s rozhodnutím. Draco si povzdechl. Zase cvičení "Jak být dobrý smrtijed." Obyčejně se otec postavil, vykouzlil nic netůšícího mudlu a Draco měl do něj prát kouzla. Nastal poslední den prázdnin. Draco se posadil na posteli a podíval se do krásného tepaného zrcadla. Promluvilo. ,, Tak zase do školy, mladý pane, co? Je to na vás vidět!" Draco jen otupěle zíral a odpověděl: ,, Jo, ale netěším se tam!" ,, Ale, ale šestý ročník je přece dobrý, nemám pravdu? Zase kousek vzdělání." ,, To ano, ale ... Trvalo dlouho než mu došlo, že tu mluví se zrcadlem. Začal se oblékat. Matka nahlédla do dveří a řekla: ,, Dráčku, pojď na snídani a ta černá ti nesluší, vezmi si tu modrou." Naschvál matce si nechal černou košili se svůdně rozepnutými pár knoflíky. Sešel po točitém schodišti ze své věže prošel kolem stěny s rozlehlou knihovnou. ,, Hahaha, kdyby se Weasley podíval sem, to by zíral. Pokud by mu to vypíchlo oči.!!!!"ušklíbl se. Kolem něho se, kde se vzal tu se vzal, šoural malý hadřík s čepečkem. Jejich nová skřítka. ,, Pane, přejí si něco?" ,, Máš orchydeje?" Smluvené znamení, když chtěl Draco gumové orchydeje s malími knížkami do ruky plné kouzelných zaklínadel. Když u toho byla matka nebo otec, dodal: ,, V pokoji mi zase uschly ve váze." Hosté se vždy usmáli a chválili Draca, jak je aristokratický a otec se dme pýchou. Skřítka zalovila v hadřících a podala Dracovi pár balíčků s nápisem: "Oslňující orchydeje." Dostala jesem příkaz něco nakoupit."dmula se skřítka. Draco ani nevěděl jak se jmenuje. Když se to tak vezme o ní nevěděl nic. Seěel do jídelny v secesním stylu. Otec seděl u stolu, ale okamžitě vstal a oznámil synovi, že mu to nesluší a Draco se pomalu šinul ke svému místua v poslední chvíli si mněčeho všiml. Skřítkamu zatím odsouvala židly. ,, Otče? Větráš!!!"řekl Draco. Otec, matka, skřítka a pár předků na obrazech zrudli. Spěšný vlak do Bradavic vyfoukl doušek páry a Draco se jen líně povaloval na sedačce. Najednou se dovnitř nahrnula kopa lidí, ale žádny nebyl jeho kamarád. Pansy se jen blbě culila a dělala na Draca oči, Grabbe a Goyle jen tupě pozdravili a Blaise Zabini se uklonil a shledal to děsně vtipné a začal se smát. Z nedostatku místa a taky proto, že šla po chodbě Milicent Bulstrendová, položil Draco Pansy hlavu do klína a dovolil jí, aby ho po ní hladila. S potěšením viděl jak Milicent s brekem běží ke svému kupé. Viděl také jak se po chodbě nese Potter a všichni ho zvou k sobě do kupé, ale on má své věrné kamarády. Ó jak ho nenáviděl. Podíval se na své kamarády. Přísahal by, že Pansy, jak se na něj dívá, teče po tváři slina, Goyle se vrtal v nose a Crabbe k tomu použil hůlku do té doby, než začala chrlit jiskry. Jediný normální z nich byl Blaise, ale ten si četl v jistém pánském časopisu. Najednou vlétl do místnosti malý kanárek a hodil Blaisovi do rukou malý papírek. Byl to vzkaz od Slughorna, aby přišel na jeho oběd. V Dracovi to vřelo, ale jak ho chtěla Pansy uhasit, ukápla jí slina do jeho obličeje. Než se uklidnil, utřel si obličej a přestal zvracet na Crabbea s Goylem a přestal Pansy nadávat, Blaise Zabini se zařídíl oblíbeným hesle zmijozelských a zmizel. Když se Blaise vrátil, byl Draco s Pansy zase usmířený a ona si teď dávala velký pozor na sliny. Crabbe s Goylem se převlékli do hábitů a pozvracené oblečení si schovali do kufrů, které chtěl Goyle uklidit, což udělal. Hned potom vpadl do místnosti Zabini, ale nemohl dovřít dveře. Pak měli s Goylem menší pranici, kterou všichni sledovali, ale Dracozahlídl tenisku, jak vyskočila do zav. porostoru. Ah ten zatracený Potter zase čmuchá. Budu se trochu vytahovat, aby si kdo - ví co namyslel. Zabini se zatvářil ublíženě a spadl do msedadla. Crabbe zase zalezl za časopis. Tak se vychloubal a tak dál a ptal se Zabiniho na Slughorna. Moc toho říct nemusím, aby si POtter radostí neucvrnknul. Vlak zastavil. Teď přišla jeho chvíle. Po chvíli zůstal s Potterem sám v kabině. ,,Petrifikus totalus!" Potter ztuhl. Draco ho stáhl dolů a pronesl malou řeč. ,, To jsem si myslel. Zaslechl jsem tě, když tě Goylův kufr praštil. A Před tím jsem měl dojem, že vidím, jak se vzduchem mihlo něco bílého, když se Zabini vrátil." Surově dupl Potterovi do obličeje. Slyšel rupnutí a viděl všude krev. Nesnášl pohled na krev a tak radši zmizel. ,, Tak na viděnou Pottere ... nebo taky ne." Ty poslední slova se mi povedly. Pochvaloval si. Pyšně vykráčel z lokomotivy, nasedl do kočáru a testrálové zavýskli a odjeli ku hradu. Už se těšil až otci napíše, že Potterovi zlomil nos. Třeba mu potom odpustí to s tím poklopcem. Když se ho Zabini ptal, co se mu tak povedlo, odpověděl, že potkal Pottera a zlomil mu nos a pak jim to barvitě líčil, až měl podezření, že Crabbe začne zvracet, ale to už, naštěstí, testrálové skončili divokou jízdu a Draco rychle od něj utekl. Než usnul povídal si ještě s Blaisem, ten mu líčil četbu v tom pánském časopisu. Zatáhl závěsy a padl hlavou do černých polštářů a zelené deky. Draco se procházel knihovnou. Byl zahloubán do nové malé knížky z oslňjících orchydejí. Najednou komem něho někdo proběhl. Ale nebelvírská kravata. Tak padej dolů. A nastavil nohu. Něco zrzavého přes ní zakoplo a spadlo na hlavu, zavadilo o knihu: Brusířské nástroje na sekíní krků. To jí muselo udělat pořádnou řeznou ránu na obličeji. Ano, jí. Darco si sukně všiml až v poslední chvíli. Dívka se zvedla a už mohl Draco vidět její obličej. Měla nádherné smaragdově zalené oči a dlouhé zrzavé vlasy a ... uprostřed pravé tváře měla velkou ránu. Draco se zastyděl a začal rudnout. Dívka si hůlkounamířila na tvář a něco zamumlala a rána byla ta tam. Teprve pak si všimla Draca, který právě dosahoval stupně rudnutí: ředkviška s horečkou. Už ji někde viděl. ,, Ty jsi Malfoy?"zeptala se neznámá. Ach jo už je to tu zase. Když se mu měkterá líbila z jiné koleje než Zmijozelu, skončilo to touhle otázkou: ,, Tak ty jsi Malfoy, z té rodiny smrtijedů?" Trpce se usmál. Dívka si ho tázavě prohlížela. ,, Hm:? Měla tak krásný hlas. Draco se zakoktal: ,, No, No, jjo." Skvěle to ses předvedl. Dívka se úsmála. ,, Tak to ty jsi zlomil mému bratrovi nos?" Né! Já jsem smolař. Jakmile najdu pravou lásku, musí to být sestra mého úhlavního nepřítele!! ,, No to jsem já, jo promiň, to jsem nechtěl." ,, Ale chtěl, no tak zatím."usmála se na něj a odběhla, ale Dracovi zkrásněl svět. Večer nemohl usnout a to ze dvou důvodů. Za prvé myslel na Potterovu sestru. Musí zjistit, jak se jmenuje. Á, Grangerová! Ne, ne. Zeptám se Pansy, ta zná všechny drby. Druhý problím byl, že Blaise měl právě nějaký mokrý sen a křičel to ze spaní. ,, Holka jeď, jeď." Zmlkl až se jí to povedlo. Ráno se marně rozhlížel po velké síni. Neviděl ji. Zase se k němu přitovarišila Pansy. Tak toho náležitě využil. ,, Hele Pansy, nevíš drby na tu zrzku z Nebelvíru?" ,, Myslíš Leannu? Jo je to pěkná kravka. Má dlouhé zrzavé vlasy a, a je to sestra Pottera!" Zajíkla se Pansy, jak byla ráda, že se s ní Draco baví, a že múže někoho drbat. Hm, Leanna, teď budu sledovat Pottera, jak jí říká. Draco se ploužil chodbami, ale nikde nemohl Pottera zastihnout. Už jednou sice potkal Weasleyho, ale ten byl prefekt a neměl s sebou Leannu. Byla totiž také prefektka. Zahloubaně se procházel a tu a tam odebral body běžícímu nebelvírskému atd. Jen ne zmijozelskému. Najednou viděl, jak z poza rohu, ke kterému mířil, vychází krísná ryšavá dívka. Zelené oči zasvítili do tmy. Dracovi začalo strdce tlouct rychleji. Leanna se bedlivě rozhlížela po chodbě až její kukadla zabloudila k Dracovi. Zářivě se na něj usmála. Teď bych ti asi měla taky udělat díru do obličeje."řekla a Draco se zastyděl ještě víc. Došla až k němu. Byla od něj na metr a už se přibližovala, až mu hleděla přímo do obličeje. Cítil na obličeji její dech. Voněla po levanduli až se Dracovi točila hlava. Draco se odhodlal a zeptal se. ,, Jak se jmenuješ?" ,, Leanna, ale můžeš mi říkat Lea nebo Lena, to je na tobě." Je tak roztomilá. Pomyslel si Draco. Chvíli si povídali až došli k jezeru. Právě byl úplněk. Draco zamilovaně zíral na Leu, ale ona se dívala jinam, k jezeru. Něco se tam plužilo. Draco zjistil, že si právě vypěstoval závislost na jisté osobě. Vůbec nevnímal Blaise a když potkal Pottera, nic mu neřekl a vůbec se ho nestranil. A pak se to stalo. Byly lektvary a Draco si nenápadně odlil pořádný kus mnoholičného lektvaru do lahvičky a při tom zkoužel na Slughorna zapůsobit, protože chtěl získat lahvičku Felix Felicis. Už ho pěkně štval Potter, jak ho pořád Slughorn chválil. Draco zjistil, že stále zírá do lavice před ním, kde seděla Lea. Byla by to jeho smrt, kdyby to Potter zjistil. Také si všiml, že jeho nepřítel zírá směrem k jeho sestře. Asi proto se mu před hodinou na chodbě roztrhla taška. když si sbíral věci, viděl Weasleyho, jak se se šklebem na tváři schovává hůlku do hábitu. Dostal ho Weasley!! Tak tos zeslonil, to je jako zkonil, ale milionkrát víc!! Pomyslel si naštvaně Draco, kady si na to vzpoměl. Právě se díval do učebnice, když našel konečně tu stránku. Michal jako o závod. Slughorn to tlesknutím ukončil.Draco se podíval do svého kotlíku. Jeho lektvar měl vonět po citronech a mít červenou barvu. Naproti tomu tu byl bezpachový světlounce zelený lektvar. Slughorn to přešel bez povšimnutí. Dál jen uznale zamručel u Grangerové a brzy měl přijít Potter. Draco si zacpal uši a uděla dobře. Síní se rozleho: ,,No, skvěle Harry, jsi dokonalí, bezoár!! Máš to po matce." Draco si obsah kotlíku nalil do dvou láhviček a schoval do tašky ty tři. Všiml si totiž, že místo toho protijedu, udělal nezakreslitelný lektvar. Může se hodit. Ušklíbl se. Asi bych měl udělat pár lektvarů. Draco se loudal knihovnou. Tady to začalo. Našel si a přinesl do věže asi tři knížky lektvarů. Zatáhl závěs za sebou závěsy u postele s nebesy a otevřel první knihu. ,,Wingardium leviosa!"kotlík vzlétl a Daraco začal vyrábět svou apatyku. Taky pokropil všechny své hábity nezakraslitelným lektvarem. Nepotřeboval, aby Potter z plánku zjistil, že Draco právě balí jeho sestru. Každá postel ve zmijozelu - tedy v každé koleji - měla tajnou skřínku. Bylo pouze na majiteli jestli jí objeví. Draco ji objevil a dal tam svou apatyku. Najednou, ale jedna lahvička vypadla. Byla v ní modrozlatá tekutina a na ní štítek: ,, Grasvenor - nápoj, po vypití uděláte to, co chcete, ale bojíte se to udělat. Draco se podíval na hodinky. Za chvíli už byl oběd. Trochusi lokl a položil lahvičku zpět na místo a sedl si na postel. Chvíli se nic nedělo, ale potom ... Dracovi projela v žilách ledová energie a měl pocit, že je nabitý dobrou náladou. Pozor, tohle není Felix felicis. Pomyslel si, ale co? Kde je ten starý Draco? Věděl, co má dělat. Tryskem vyběhl z věže až hadi u dveří, co otvírali průchod bojovně zasyčeli: ,, Co blbneš!" Draco na ně kašlal. Suvereně teď mířil k velké síni. Šel jakoby na oběd. Najednou ji uviděl. Seděla u stolu s Grangerovou a naproti měla bratra a Weasleyho. Ani nezaváhal a šel k onu místu. Lea se zvedla ze židle a s ní i její "banda". Draco došel až k ní. Weasley bojovně vytáhl hůlku a Potter s napřeženou už vyzívavě čekali. Lea se na něj otočila a uviděla Draca. Upšela na něj nechápavý pohled a ... V tu chvíli to Draco udělal. To čeho se bál už týdny, Potter roky. Weasley otevřel ústa a hodně lidí se otočilo. Stáli ve středu dění. Grengerová poděšeně vyvřískla a zakryla si ústa. Narozdíl od Rona. Ten se ani nenamáhal. Takže se otevřel krásný pohled tvz. Co jsem měl dnes k obědu. Halda zmijozelských začala tleskat a nebelvírští byli překvapeni jako Ron. Takže zpět. Draco to udělal. Políbil ji před všemi. Buď za to mohl Grosvenor nabo Draco sám. S potěšením zjistil, že sebou necuká ani se mu nechce vymynit ze sevření, ani jí to nebylo proti srsti. V tu chvíli přestala malá dávka Grosvenoru účinkovat a Draco se vzpamatoval. Odtrhl se od Lei. Krátce poté se ozvalo klapnutí, to jak Ron zavřel ústa a všichni se probrali. Draco se tiše Lee omluvil a rychle se vypařil. Stačil ještě vzít pár grylovaných křídel. Lea za ním jen zírala a byla v obličeji celá rudá. Draco měl růžovou pusu. Rychle rtěnku setřel. Blaise by se mohl vyptávat. Byl to skvělí nápad napít se Grosvenoru. Zajistilo to celé škole drby; Lee rudý obličej, Ronovi ústa vyhozená z pantů, Harrymu infarkt a Pansy s Milicent a parton jeho fanynek taky srdeční potíže. Byl teď slavný. A nejleší na tom bylo, že kdyby se Potter chtěl pomstít a najít ho na plánku, nenajde ho. Hahá. Draco nemohl usnout. Už zase. Ne, tentokrát za to nemohl Blaise, ale Čerojakov, co bydlel s nimi na pokoji. Byl to fanatik. Mermomocí se chtěl stát smrtijedem. Ten kdyby poznal otcova cvičení: Jak být správným smrtijed, rozmyslel by si to. Pomyslel si Draco. Od rodičů ríno zase dostal balíček. Byli v něm přibaleny Oslňjící orchydeje. Draco v posteli vyndal jednu malou knížku a četl. Zase ty starý známý. Ale počkat, hele. Co to je? Mohlo by se hodit. Pragneto -kouzlo přiměje oběť udělat žertovnou věc. Všude kolem nápisu byli smajlíci a škleby. Vzdal to. Šel se projít po hradu. Jen co se oblíkl. Čerojakov zavyl ,, Ano pane Zla, splním vaše přání. Budu mučit mudli, hurá!!!" Draco jen zkřivil tvář hnusem a odešel. Blodil bezcílně hradem, ale ospalost ho nikde nepřepadla. Najednou uslyšel tiché zašustění křídel. Asi sova. Ozvalo se to znova a hlasitěji. Draco šel po onom hrůzu nahánějícím zvuku. Došel až k jedné prázdné třídě a tam na katedře ležela jistá osoba. No, Protiva to nebyl!! Lea se posadila a trochu zrudla. Kolem její hlavy kroužil velký orel. ,, Pozor, zneškodním ho!"křikl Draco a namířil na orla hůlku. Už se viděl jako rytíř zachraňující svou princeznu od draka. Hm draka. No tím se teď nebudu zabývat. ,, Né, ten je v pořádku."křikla na oplátku Lea a dodala: ,, Právě jsem ho vykouzlila." Blahopřeji hochu zase se ti podařilo báječně se ztrapnit. Ty jsi tak šikovný klučina. Jeho myšlení přetrhlo další šustění křidel. Orel se zájmem sledoval, jak oba střídavě rudnou a každý si s něčím pohrává, aby se uklidnil. Lea si točila vlasy na prst a sledovala své boty, jako by je nikdy neviděla a Draco si hrál s hůlkou a byl zahloubám do přemýšlení nad svým osudem. ,, Promiň za to odpoledne; tedy ten oběd. Já neudržel jsem se."chvíli bylo ticho jak se říká. Ach ta trapná chvíle ticha. ,, Mě to nevadilo, dá se říct, že se mi to i líbilo."uznala Lea. ,, Ale mému bratrovi to tak nepřišlo."usmála se. ,, Ale to ty si chtěl, ne? Chtěl jsi snad se jen pomstít bratrovi za tu tašku, ne? Nebylo to nic jiného?"ujišťovala se jedním dechem Lea. V DRacovi hrklo. Vše jen tohle si nemohla myslet. No jo to lidský myšlení. Začal odporovat: ,, Ne. To nebylo nic vedlejšího. Já tě prostě ... Nedokážu to!! Miluju."dořekl a Lea otevřela ústa, ale měla ještě dobré vychování a zakryla si ji pěstovanou rukou. Údiv tedy neskrývala. ,, C - cože?"vykoktala nakonec. ,, Miluju tě, jsem do tebe blázen."odpověděl Draco, který měl v obličeji přibližně takový žár jako v létě na slunci. Lea se vzpamatovala. ,, Víš, že ty taky nejsi k zahození?"řekla a sjela ho pohledem. Dracovizačali všechny vnitřnosti cvičit akrobacii. Má ho ráda. I orel uznale přikývl. Draco se mátožně omluvil, že je ospalý, a že si půjde lehnout. ,, Doprovodím tě, mám to kus cestou."nabídla se Lea a vesele a svižně a seskočila ze stolu. Orel se smutně zahleděl na její napřaženou hůlku a naposledy mrkl na Draca a zmizel. Šli mlčky kousek po hradu. Dracovy vnitřnosti právě skákali z Niagár bungejumping bez lana. Lea se na něj po očku dívala. Došli až ke schodům. Strategické místo, kde se měli rozdělit. A teď udělala Lea věc, co ty portréty na stěnách a Draco nečekali. Políbila Draca na tvář a levandule zavoněla, až k němu. Celý omámený padl do pokoje. ani neodpověděl Blaisovi na jeho dotaz :- ,,Tak co ty Cassanovo? a zalehl do černých podušek. Valná část dnešního dne bylo od učitelů krafání o OVCích. Draco, ale tento čas strávil jinak. Myslel na to, že by měl ... tedy vlastně mohl by. Ale co? Vezmu si na pomoc pomocníka - Grosvenora. Draco šel chodbami, už byla tma. Na hodinkách ukazovalo něco přes devátou. Hlídal, aby nikdo nechodil pozdě po chodbách. Poočku se díval, jestli někde neuvidísvou vyvolenou. Došel až k jezeru a posadil se. V nedalekém křoví se něco mihlo. Draco se prudce otočil, ale nic nespatřil. Začala mu být zima. Podíval se kolem sebe a najednou uviděl malí balíček. Teda balík, no. Rozbalil ho, nebylzvyklí se prát. Vypadla z něj kniha . Brusířské nástroje na sekání krků. Najednou se čepel na hřbetu knihy prudce rozjela a zrovna Dracovi proti obličeji. Vyvřískl. ,, Petrifikus totalus!"zařval a pojednou uslyšel smích z toho křoví. Vyběhl. Vrazil ruce do křoví a vytáhl z něj Leu. Ještě pořád se smála. Odnesl ji v náručí k jezeru a položil do trávy. Lea měla hlavu na jeho klíně a dívala se na měsíční záři na jezeru. Poprvé se tam Draco koukal taky. Grosvenor však dělal svou práci. Draco si vzal do rukou její ručky. Smích umlkl. Podívala se na něj těma svýma zelenýma očima. Čekala. Draco si dodal odvahy a zeptal se: ,, Leo, nechodila bys se mnou?" ,, Ah no víš, já mám kluka a ono by se mu to nelíbilo."řekla smutně. Jako by právě Dracovi vzala srdce se slovy: ,, To teď budeš potřebovat." Zahodila by ho a potom rozmačkala. Heh, dělala jsem si srandu,"řekla Lea pozorujíc blednoucího Draca ,, ,nemám kluka a bude mi ctí, pane Malfoy:"usmála se na něj. ,, Slečno..."nabídl jí rámě. Z legrace se ho chtla a odkráčeli do hradu. Brzy meli přijít vánoce. Sníh padal celý den a někdy i přes noc. O přestávkách se venku všichni koulovali a ani paní Norrisová toho nebyla ušetřena. Celá škola už věděla, že ten Draco Malfoy - obávaný synek smrtijeda, chodí s bojovnicí za lidská práva, věrnou kamarádkou a skvělou sestrou Harryho Pottera - Leannou Potterovou. Fanklub Draca Malfoye se pomalu rozpadl, jak postupem času všechny členky končili na ošetřovně. Jediná Pansy s Milicent to přečily až do té chvíle než na chodbě narazili na Draca, ajk si Leu nese v náručí a líbají se. Blížili se prázdniny a Draco psal domů rodičům, že nepřijede. Lea totiž také zůstávala s bratrem. Jediná Grengerová - Hermiona - musí si navyknout říkat jí jménem. Sakra, už jí nemůžu říkat "králíček". Ale zase mám nejhezčí holku na škole. Dnes byla vycházka do Prasinek. Draco pozval Leu do kavárny madam Pacinkové. U vedlejšího stolu se vyzívavě líbala Pansy s McLaggenem, ale jakmile se Lea nahnula k Dracovi a začali se líbat také, vyběhla Pansy ven s brekem. McLaggen vyběhl za ní a následovala je ven i madam Pacinková, protože nezaplatili. Malá scéna. Pomyslel si Draco a díval se jak se Lea chichotá. Když vyšli ven, sešli se ještě s Harrym, Ronem a Hermionou. Ron ještě pořád na Draca vrčel a díval se na něj nedůvěřivě. Došli až k chroptící chýš. Draco s Leou se posadili na lavičku a Harry s Ronem se cvičili v soubojích. Hermiona přihlížela. Draco se zamyšleně díval na Leu. Nechci být smrtijed. To bych jí ztratil. Nelíbí se mi to. A už vůbec nechci dopadnou jako Čerojakov. Harry právě zasáhl Rona chechtacím kouzlem, ale Ron to jen předstíral a zasáhl Harryho totalusem a Harry upadl. Za to dostal Ron od Lei kouzlo na tancování nohou. Lea se zvedla a Harryho odkouzlila. Teď zase zápasil Ron s Leou a Hermiona si přisedla k Dracovi. Harry šel povzbuzovat. ,, Miluješ ji?"zeptala se Hermiona. ,, Ano."řekl a podíval se na Leu, jak se směje Ronovi, když jí běžel zaškrtit a zakopl si o nohu. ,, Nikdy jsem nic podobného neucítil, chápeš, krá - Kermiono?" ,, Ano, tohle se mi stalo taky."odvětila a podívala se směrem k Ronovi, ležícímu v blátě se směhem. Chodili spolu asi měsíc, ale pak se stala ta věc. Draco šel na hodinu přeměňování a potom uviděl Leu jak, stojí u rohu a je na ní přitlačený Blaise a něco jí říká velmi blízko do obličeje. Upadly mu knihy z náručí. Rychle je sebral a odzbrojil Blaise. ,, Ty Hajzle. Co si to dovoluješ?" Lea řekla: ,,On za to nemůže, nech ho Draco!" ,, Ty na mě nemluv ty děvko!"řekl a ukázal na ní hůlkou. Mohla ho odzbrojit, mohla cokoliv. Mohla mu ubížit, ale neudělala to. Jen tam stála a dívala se mu do očí. ,, Sektumsempra!!!"zaburácel Draco. Lee se objevila velká řezná rána na hrudníku. Začala velmi silně krvácet. Blaise se pomalu zvedl a chtěl jí pomoci, ale Draco zařval: ,,Expeliarmus!!" Zabini odletěl až na konec chodby. Draco se spakoval a rychle odkvačil. Cestou ještě zavadil na překvapený výraz v Leiných očích. Ležela v louži krve a její hrudník se zdvihal už jen velmi pomalu a s velkými intervali. Draco se zastavil a otočil se Múže si za to sama, coura jedna. Draco Malfoy ležel na posteli s nebesy. Pinkal si s míčkem o zeď. Draco byl blonďatý, vysoký chlapec s chladnýma modrýma očima. Byl zamračený. Jeho už bývalá holka ho zklamala. Teď ležela i s Blaisem na ošetřovně. Dracovi nikdo nebude nevěrný. Vyloučí ho za to ze školy. Věděl to. Byl na to připravený. Měl zbaleno a už to napsal i rodičům. S nikým se neloučil. Rozloučil by se jedině s Blaisem, ale ten právě jeho vinnou leží na ošetřovně a je jedním problémem, proč Draca vyloučí. Šel se projít. Když se vrátil, měl sebou ranec věcí. Položil je na postel, ale když se na ní položil také, okanžitě usnul. Probudil se. Draco si nic nepamatoval. Náhle uviděl vedle sebe malý balík. Ranec. Rozbalil ho. Vypadlo z něj: kniha Brusířské ( však vy víte co dál), první psaníčko od Lei - poslané po malém barevném ptáčkovi, obrázek orla - malovala ho ona, její dárek k Vánocům pro Draca - nůž s použitími, která Draco pořád objevoval. Nová a nová. Na ošetřovně svítila světla velmi ponuře. Zataženýma roletama prosvítali sem tam paprsky západu slunce. Draco se šoural k posteli se zakrytými závěsy. Rozevřel je. Ležela na posteli s tak bledou tváří, až to Draca vyděsilo. Na stole měla plno dárků a dokrvovací lektvar. Draco se, ale obrněl. ,, Mohla si za to sama. Neměla mi být nevěrná."odešel, ani se nenamáhal závěsy zase zatáhnout. Náhle z chodby uslyšel dupot. Ohlédl se za sebe. Z ošetřovny za ním běžel Harry s Ronem a byli rudí vzteky. Harry zaburácel: ,,Expeliarmus!!!!" ,, Protego."odrazil ho Draco, a protože byli v síni, kde se učili přemisťovat, Draco se přemístil ke dveřím a u nich zakřičel na zaraženého Harryho: ,, Nemůžu za to, že tvá sestra je kurva!!"a zmizel. Nevyloučili ho. Lea s Blaisem řekli, že nikoho neviděli a tak se to zametlo pod koberec. Za to Draco nemohl spát. Stále se mu zdálo toto: Draco šel na hodinu přeměňování. Náhle uviděl Leu, jak stojí u rohu a je na ní přitlačený Blaise. Vypadli mu z rukou učebnice a knihy. Odzbrojil Blaise a odhodil ho: ,, Ty hajzle, co si to dovoluješ?" ,, Nech ho Draco, on mi nic neudělal. Nech ho na pokoji."řekla Lea. Podíval se na ni. ,, Jo? A tak to jsem měl chvíli počkat až by s tebou něco udělal, ty děvko?"rozkřikl se s slzou v oku Draco. Ukázal na ni hůlkou a ona tam jen tak stála. Bezbraná. Viděl tu odvahu v jejích odích. ,, Sektumsempra."Lee se udělala obrovská řezná rána přes hrudník a začala velmi silně krvácet. Draco zahlédl překvapení v jejích očích, než se zhroutila do louže krve. Blaise jí chtěl pomoct, ale Draco zavyl: ,,Expeliarmus." Blaise Zabini odletěl až na druhý konec chodby. Draco utíkal, ale všiml si jak se její hrudník zdvihá nepravidelně. Blaise už pustili z ošetřovny. Draco se mu vyhýbal, protože Zabini mu chtěl něco říct. Jednou však zaslechl jak se Blaise baví s malým kanárkem, který mu onehdá přinesl to psaní od Slughorna. ,, Je to blázen. Já jí chtěl zbalit, to připouštím. A kdyby se chtěl pomstít mě, tak to pochpím, ale jí, která nic neudělala. chtěl jsem si jí přidat na seznam svedených, ale ona se nenechala. Pořád jen kecala, jak je Draco úžasný a tak." Draco se vyhoupl z poza rohu a Blaise strnul. ,, Ty hajzle! Tak tys mi jí chtěl přebrat?"zeptal se Draco trochu zvýšeným hlasem. Blaise se uklidnil. ,, Jo chtěl, chtěl jsem jí dostat do postele, což se tobě ještě nepovedlo."ušklíbl se na Draca. ,, Tak tos posral."řekl tiše. Balise Zabini vyletěl z chlapeckých komnat do spol. síně. Všichni věděli, co bude a tak se odklidili do svých ložnic. Draco klidně sešel za ním a mířil na něj hůlkou. ,, Co mi chceš udělat? Vypumpovat ze mě krev, jakos to udělal Leaně? No do toho!" Draco se zastavil a Blaise se zatvářil výtězoslavně. ,,Prásk!!" Draco dal Blaisovi pěstí a odkráčel ven. Tekly mu slzy po tvářích. Je to jen bezcitný vrah. Chtěl jí zabít. Mimochodem jí ještě nepustili z ošetřovny. Draco se posadil do vlhké trávy a díval se na jezero. Slzy mu kapaly do klína. Někdo si k němu přisedl. Lekl se. Byla to Hermiona. ,, Udělal jsem velkou chybu, víš?"nahnul se k ní, aby se přisunul. Zavoněla mu levandule. ,, Víš, že používáš stejnou voňavku?" ,, Jako ty?"zeptala se s zdviženým obočim Hermiona. ,, Ne jako ona,"řekl Draco. Zdálo se mu to, nebo opravdu Hermiona trochu zrudla? ,, No nevadí. Nesu následky.!"zvedl se Draco. Hermiona se, ale zdvihla také. Došli až k fontáně. Draco se na ní otočil a chtěl jí něco říct, ale Hermiona se k němu nahnula a začala ho líbat. Draco se překvapením nemohl hýbat. JAKÁ NÁHODA. Za chvíli se, ale odtrhl. ,, Hermiono, co to děláš?" ,, Já, promiň."řekla Hermiona a plácla se do hlavy. Draco se podíval na její vlasy. ,, Nikdy jsem si nevšiml, že máš zrzavé vlasy."řekl schválně i když věděl, proč tomu tak je. Hermiona chtěla utéct, ale Draco jí chytil za ruku a přitáhl k sobě a začal jí líbat. Když otevřel oči, uviděl jak se na něj smutně dívají ne hnědé Hermioniny oči, ale zelené. Vzal jí do náručí a nesl jí šedými chodbami Bradavického hradu, ozářeného mihotavým světlem loučí. Mířil do tšetího patra a narazil na dveře ve zdi. Normálně tam nebyly. Ležela mu v náručí odevzdaně. Čekala. Tiše otevřela dveře a vešel do místnosti, spoře osvícené svéčkami. Poločil jí na huňatý koberec a přinesl šampaňské. Tak skvěle se bavili. Byl pátek. Mohli tu zůstat jak dlouho chtěli. Lea se na něj vyzívavě podívala. Draco jí začal vysvlíkávat a ona jeho toké. Začali se líbat a zmizeli v tom huňatém koberci. Draco to nechápal. Po včerejší neci, by čekal, že spolu zase začnou chodit, ale Lea se k němu chovala jako k psímu exkrementu na botě. Byl z toho zdrcený, ale hlavně smutný. Už se jí přece omluvil. 6e by měla "Alzhaijmra"? Šel po dlouhé chodbě a zabočil do síně, kde se učili přemisťovat. Náhle jí zahlédl. Lea se nejistě pohybovala na velmi jehlovitých podpatcích nových kozaček. ,, Diffindo."řekl potichu Draco a namířil na podpatky. Ty okamžitě opadly a Lea si oddychla. Když viděla, že to udělal zástupce mužského rodu, začala flirtovat. ,, Díky, zachránče." V tu chvíli si všimla, že ten kluk, co se přibližuje je Draco. ,, Co tu děláš?"zeptala se chladně a přidělala si zase podpatky ,,zpátky" a couvala před ním nazpět. ,, Redukto."zašeptal Draco a Lea zakopla. Ležela tam na zemi, jako onehdá. Dracovi se vyrojilo plno vzpomínek: Lea ležící na zemi v knihovně, ležící mu na klíně u jezera, ležící v louži krve, ležící v huňatém koberci ve tvaru srdce. Rychle k ní běžel. Přemístila se od něj na 10 metrů. Postavila se a hodila po něm svou botou. Draco vyjekl. Bota měla krumflek vybroušený do špičky a zabodl se mu do stehna. ,, Tys to vybrousila!!"zařval Draco. ,, Pro tebe všechno, zlato."dostalo se mu odpovědi. Aby toho nebylo málo přiletěla i druhá a Lea v nově vykouzlených střevíčkách už s menším podpadkem běžela pryč. ,,Petrifikus totalus!"sykl Draco. Lea znehybněla a spadla. Naštěstí si Draco nevšiml, že na rohu stojí Hermiona. Měla to být Leina ochrana, kdyby se Draco zase naštval a seslal na ni nějakou kletbu. Odkouzlila jí a Lea s ní utekla pryč. Pryč od Draca skučícího na zemi a měl ve stehnech dvě ošklivě krvácející rány. Lea si všimla té krve a řekla: ,,Wingardium Leviosa." Boty se vznesli a padly do rukou své majitelky. Draco se přemístil ke dveřím a chytil jí za ruku. ,, Proč?"zeptal se. ,,Tak ty si nevzpomínáš? To je divné. Tak u příští svý holky si dávej pozor na to, co jí napíšeš!"vytrhla se mu a utekla. Otevřel oči. Na ošetřovně zářila světlaz loučí. Promnul si oči a posadil se. Obě stehna měl zavázaná a na stolku měl malou láhvičku a u ní lístek. Pane Malfoy, musela jsem odjet do nemocnice s Katii Bellovou. Budou vás ošetřovat prefekti. Na stolku máte skleničku s dokrvovacím lektvare, Madam Pomfreová. Hm, prefekti? Pomyslel si Draco. Práskly dveře. Rychle si lehl a přivřel oči. Uviděl zrzavé vlasy. Otočil se na bok. Cítil, že ten člověk, co přišel, nebyl zrovna nadšený, že musel přijít. ,, Vlastně tady ležím kvůli tobě. Tak, co si zopakovat tu žhavou noc?"zeptal se Draco a otočil se. Otevřel ústa. Díval se totiž na Rona. Sakra, sakra!! ,,Cože? Jaká žhavá noc?"zeptal se nechápavě Ron a začal rizuřeně rudnout. ,,Dělal jsem si srandu."řekl rychle Draco a hodil do sebe dokrvovací lektvar a lehl na postel. Okamžitě usnul. Draco si vyčerpaně sedl pod strom u jezera. Poslední zkouška OVCE. Už jí měl za sebou. Co se týče jeho soukromí, nestálo za moc. Když se vrátil z ošetřovny namohl Leu nikde potkat. To se dělo i teď. Na ošetřovně ji taky neviděl. Přišla vždy když spal a odešla, když se probudil. Z Nebelvíru tedy viděl jen nasupeného Rona. Zítra jel domů. Čekaly na něj prázdniny a otcova učení: Jak být správný smrtijed. Chce být vůbec smrtijed: Zamyšleně mířil k hradu. S Blaisem a Pansy se už usmířil a Crebbea s Goylem musel přesvědčit, že už je nepozvrací. Dostali totiž vynadáno, ale když se rodiče dozvěděli, že to byl Malfoy, donutili je to nosit celé Vánoce. Seděl v kupé spěšného vlaku do Bradavic. Vedle něj seděla Pansy aBlaise a neproti Crabbe a Goyle. Vyjeli ze stanice. V polovině cesty se otevřeli dveře a na jejich prahu stála ... stará paní s vozíčkem s cukrovinkami. ,, Dáte si něco?"zeptala se. Po nákupu se, ale znova otevřeli dveře a dovnitř vpadla Hermiona. ,, Malfoyi, jako prefekt máš na chodbě službu."řekla chladně. Draco se zvedl a vyšel ven. Na chodbě nikdo nebyl. Náhle se z kupé, kolem kterého procházel vynořila postava. Khaki minisukně ho upoutala natolik, že ani nezvedl oči. Byl k tomu donucen, až když dívka promluvila. ,, Můžene si promluvit?"zeptala se Draca. Zašli do prázdného kupé. ,, Víš po tom, co jsem dostala ten dopis,"podala Dracovi lístek, stálo na něm: Tak co zlato, včerejší noc nyla skvělá. Kdy si to zopakujeme? celou dobu jsem čekal jen na tohle. Vlastně tě ani nemiluju, ale klidně si to ještě zopakuju. Draco ,, Myslela jsem si, že je to pravda a strašně jsem se naštvala.?" Tp jsem měl tu čest pocítit. Pomyslel si Draco smutně. ,, Ale teď jsem se dozvěděla, že to napsal můj bratr a ne ty. Tak se ti omlouvám."podívala se na něj a čekala, co řekne on: ,, Vlastně po tom, co jsem ti udělal já, nemám co říkatale, stejně promiň."řekl Draco a upřel na ni své modré oči. Takto se bavili až do chvíle, kdy vlak zastavil. ,, Řekni Leno: Máme my dva ještě šanci spolu chodit?"zeptal se Draco na nístupišti a vzal jí za ruce. ,, Stoptocentně."odpověděla. Začali se líbat. Před zraky všech. Dracových rodičů, Rona, Harryho, Hermiony, Pansy a fanklubu Draco Malfoy. Draco smrtijedem nebude. Byl pevně rozhodnut.

KONEC