Christine

Lucius Malfoy neomylně směřoval k východu z pozemků. Harry se zvedl z vlhké země. Chvíli se díval za Malfoyem seniorem.

-Co tu dělal? V Chroptící chýši?- Hlavu mu prožíraly otázky jako červy. Navíc ho napadl bláznivý nápad, že si zkrátka udělá den volna. Po tom, co se dnes ráno událo, se není čemu divit. Jeho já by hned běželo do Snapeova kabinetu na expres anální sex. Usmál se. Lákavá představa.

Prolezl mezi kořeny do tmavé chodby a tou pomalu procházel. Hlavu měl v jednom ohni.

-Běž ke Snapeovi, třeba má pro tebe ještě tu svou nabídku.- snažil se ho přemluvit tichý hlásek v hlavě. Harry prolezl dírou v parketách a hlásku nevěnoval pozornost.

Hlásek se naštval: -Tak ty mě budeš ignorovat?!-

-A kdo jsi?- zeptal se Harry sám sebe.

-Přece on.-

-Jo? A kdo on?-

-No přece ten malý dole, ne?!- Harry zrudl. Právě tu debatoval se svým přirozením. Probral se a vstoupil směle na první schod. Postupoval dále a náhle ho zaplavila vlna temna z tohoto místa. Ale on nebyl srab a pokračoval v cestě.

Došel ke dveřím, pod nimiž prosvítalo jemné světlo. -Ale, ale, Malfoy zapomněl zhasnout. Kdo tu jako má platit za elektřinu?- ušklíbl se Harry. Zvážněl, když uslyšel nějaký zvuk. Tichý sten. Sten plný bolesti a žalu. Sten, který měl zůstat uvnitř.

Harry ani nedýchal. Uslyšel pohyb. To trochu mění situaci.

-Kdo tam je?- vztekal se Harry a s kuráží otevřel dveře. Setmělému pokoji vévodila velká železná postel. Černé a zelené polštáře byly rozházené po celém prostoru.

-Teda, co se tady dělo, bych ani nechtěl vědět.-

-Já bych to docela vědět chtěl.- ozval se "ten dole". Harry zdvihl oči ke stropu.

-Ty buď zticha, nikdo se tě na nic neptal,- okřikl ho. Přešel k posteli. Mezi přikrývkami se objevilo pár pramenů blonďatých vlasů. Později i odhalený hrudník chlapce asi tak v jeho věku.

-Ó bože,- zaúpěl Harry, -to je přece Malfoy junior...Draco.-

Harry odskočil od postele. Tím rychlým pohybem shodil obraz nějaké dámy s hranostajem. -Sakra, ten Malfoy senior je ale gurmán,- pomyslel si spěšně. Jako ve zpomaleném záběru uviděl, jak obraz s ohlušujícím rachotem padá k zemi a jak sebou blonďatý uzel přikrývek trhl a posadil se na posteli.

Harry se v duchu proklínal, že se snažil zjistit, co tu Lucius Malfoy vlastně dělal. Jméno otce proti němu sedícího, nahého chlapce, v něm vzbudilo nechutnou představu. Lucius souložil se svým synem?

„Pottere! Mohl bys mi, laskavě, přestat koukat mezi nohy?“ Harry trhl hlavou. Jak se Draco rychle posadil, shodil přikrývku ze svého obnaženého těla a Harry se bezmyšlenkovitě zadíval na místo, o kterém, ve spojitosti s Dracem Malfoyem, začal přemýšlet teprve dnes.

„P-promiň,“ zakoktal Harry.

Draco na něj překvapeně zamžoural: „Co tady vůbec děláš?“ Jeho hlas zněl trochu nevrle, ale také zvědavě. Harry se trochu podlomil v kolenou.

„Já? já...“ náhle se vzmužil (už bylo na čase) „já jsem se šel projít a viděl jsem tvého otce, jak odtud vychází. A tak jsem se rozhodl, že se podívám, co tady dělal a taky, že tady přespím,“ dořekl Harry popravdě.

Draco zbledl. Teď už byl bílý jako stěna. „Posluž si,“ řekl nakonec. Harrymu spadla čelist.

„COŽE?“ vykřikl. Draco se na něj jen klidně díval. „Aha, to si mám lehnout na zem?“ ujišťoval se Harry.

Draco se jen lehce zasmál: „Ne, Pottere, můžeš spát na posteli.“

Harry se na něj zadíval. „S tebou?“

Draco nasadil tajemný výraz. „Se mnou.“